Jdi na obsah Jdi na menu
 


Onemocnění psů proti kterým očkujeme

PSINKA(D)

Psinka je jedno z nejzávažnějších infekčních onemocnění masožravců. Původcem je virus z čeledi Paramyxoviridae. Vnímaví k onemocnění jsou psi, lišky, vlci, fretky, lasičky, kuny a  také tuleni a delfíni. Onemocnění se mezi zvířaty šíří lavinovitě kapénkovou infekcí. Po infekci virus napadá řasinkový epitel horních cest dýchacích, množí se v makrofázích a následuje rozsev po celém organismu. Klinické příznaky jsou velmi rozmanité. Při lehké formě psinky můžeme pozorovat příznaky postižení dýchacích cest jako je výtok z nosu a očí, kašel, dušnost, dále pozorujeme teplotu, inapetenci (nechutenství), příznaky postižení kůže tzv. impetigózní změny, hyperkeratózu nosní houby a prstních polštářků. Při těžké formě psinky dochází k prohloubení příznaků postižení dýchacích cest (vlhký kašel, postižení plic), apatii, zvracení, průjmům často s příměsí krve a následnou život ohrožující dehydratací. Velmi vzácně můžeme pozorovat nervovou formu psinky projevující se křečemi, ochrnutím, ztrátou čichu nebo zraku aj. Tato forma většinou končí smrtí postiženého jedince. Jedinou možnou prevencí je pravidelné očkování.

 
 
PARVOVIRÓZA (P)
 

Parvoviróza je vysoce nakažlivé akutně probíhající onemocnění. Původcem je virus z čeledi Parvoviridae. S těžkými klinickými příznaky se můžeme setkat u štěňat mezi 6 - 18 týdny věku. Predisponovanými plemeny jsou rotvajler, dobrman, labradorský retrívr, pitbul aj. Zdrojem viru je trus infikovaného psa, kde virus může přežívat dlouhou dobu (měsíce až roky) a kontaminuje tak vnější prostředí (vodu, půdu, potravu aj.) Po infekci se virus replikuje (množí) v T a B lymfocytech a po namnožení napadá enterocyty tenkého střeva, buňky kostní dřeně, myokardu (srdečního svalu) a lymfoidní tkáně. Ve střevě virus ničí buňky krypt, čímž dochází k atrofii klků a deskvamaci epitelu. Zvyšuje se propustnost sliznice, sekrece a dochází k malabsorpci, což má za následek typické klinické příznaky - průjem, dehydratace, ztráty bílkovin, elektrolytů, krve, přidává se úporné zvracení, plynatost a může dojít k sepsi s letálními následky. Jedinou možnou prevencí je očkování s nímž se začíná již u štěňat.

 
 
INFEKČNÍ HEPATITIDA (H)

Infekční zánět jater je virové onemocnění postihující psovité šelmy. Původcem je virus z čeledi Adenoviridae. Onemocnění se může přenášet zevními parazity, nepřímo chovatelskými pomůckami, oděvy apod. Po infekci se virus replikuje v tonzilách (mandlích), postupuje přes mízní uzliny do krevního oběhu a odtud do celého organismu, poškozuje buňky jater, ledvin, uvei a buňky cévní stěny. Klinické příznaky onemocnění se odvíjejí od hladiny specifických protilátek v krvi. Při nulové a hodně nízké hladině je průběh onemocnění velmi rychlý a končí smrtí pacienta. Při nízké hladině se rozvíjí chronická hepatitida (vleklý zánět jater), hepatální fibróza (zvazivovatění) a poškození ledvin s projevy horečky, bolestivosti břicha, žloutenky, postižení CNS, oka (tzv. modré oko). Při adekvátně vysoké hladině protilátek (po vakcinaci) k příznakům onemocnění nedochází. 

 

INFEKČNÍ LARYNGOTRACHEITIDA (Pi)

Infekční zánět hrtanu a průdušnice je akutní onemocnění dýchacích cest psů způsobené několika původci. Z virů se na  onemocnění podílí hlavně virus parainfluenzy a psí adenovirus. Psi se nakazí vdechnutím infekčního agens. Viry se replikují na sliznici nosu, průdušnice, průdušek a způsobují její poškození. Po takovémto poškození se uplatňují další patogeny hlavně bakterie (Bordetella bronchiseptica). Klinicky se onemocnění pojevuje suchým kašlem provázeným dávením, výtokem z nosu a očí. V těžších případech dochází k poškození plic. Před nakažením chráníme psy vakcinací. 

 

VZTEKLINA (R)

Vzteklina je akutní onemocnění způsobené virem z čeledi Rhabdoviridae rodu Lyssavirus. K onemocnění jsou vnímavá všechna teplokrevná zvířata včetně člověka. Nejvíce vnímavá jsou mláďata ve stáří 2-4 měsíce. Infekce se přenáší kontaminací rány infekční slinou nemocného zvířete (nejčastěji pokousáním), ale i průnikem viru neporušenou sliznicí. Virus se po průniku do organismu dostává k nervovým zakončením. Po nervech pak postupuje do mozku, kde se replikuje a zpět postupuje opět po nerveh do orgánů a tkání schopných virus vylučovat a uskutečnit tak další přenos (hl. slinné žlázy). Klinicky se onemocnění projevuje typickými změnami chování-agresivita, neposlušnost, apatie, zvrácené chutě...V důsledku obrny hltanu dochází k potížím s polykáním a slinotoku. Tyto příznaky se postupně stupňují až nastupuje poslední stádium nemoci projevující se ochrnutím svalů hlavy, šíje, končetin a celého těla. Onemocnění končí smrtí zvířete.

V dnešní době se vzteklina na území ČR nevyskytuje, nicméně povinné očkování je stále v popředí prevence vzniku a rozšíření tohoto smrtelného onemocnění.

 

LEPTOSPIRÓZA (L)


Leptospiróza je onemocnění vyvolané bakteriemi rodu Leptospira (v ČR se vyskytují sérovary L. icterohaemorhagiae, L. canicola, L. grippotyphosa a L. bratislava). V přenosu leptospir se uplatňují rezervoárová zvířata, jimiž jsou potkani, hraboši, ježci a pod. U těchto hostitelů dochází k vylučování leptospir převážně močí. Psi se nakazí hlavně nepřímo kontaminovanou vodou (pití z kaluží), potravou, půdou, vegetací. Po infekci bakterie pronikají do krve a jsou transportovány po organismu hlavně do jater a ledvin, které poškozují. Klinicky se onemocnění projevuje apatií, anorexií, zvracením, průjmy, žloutenkou, příznaky selhání ledvin aj. Prevencí tohoto onemocnění je pravidelné očkování a deratizace. POZOR! Onemocnění je přenosné na člověka a může mít i smrtelné následky.